Přemýšlím

Lidé se mění. Často jsem byla přesvědčená, že člověk v jádru zůstává stejným, a ať se chová jak chce, jádro je jádrem. Zůstává konstantní, neměnné. Asi bych u tohohle přesvědčení zůstala, pokud bych změny nepozorovala sama na sobě. Zdá se mi až podivný, jak se některé věci dokážou tak moc změnit, aniž by o tom člověk vlastně věděl. A taky je zajímavý, jak si člověk všímá věcí, až když se přímo dotýkají jeho… Celý článek ›

Priority lidí se rozutíkají různými směry, v závislosti na jejich charakteru. Tedy někdo preferuje hodnoty materiální - mít co nejvíce krásných aut, pěknej domeček, nějaký ty desítky triček a hlavně parádní telefon. Další skupina lidí může preferovat hodnoty emocionálního typu. Tím není přesně myšleno víra, ať už jde o cokoli. Tím je myšleno například budování vztahu s lidmi, přátelství, rodina, láska. Pro člověka, který se ubírá směrem… Celý článek ›

Volnočasová polemika nad počasím a druhem osobností. A taky holubi, s těma je potíž. Jedna volná chvilka mi dala možnost zamyslet se (už asi po stopadesátý), nad počasím. Nebo ani ne tak nad počasím, ale opět sobecky nad tím, co mi vyhovuje nejvíc. Tak samozřejmě, počasí je rozpačitej začátek konverzace, dvou neznámých lidí nebo dvou, co prostě už neví kudy kam s větama. To je jedna z možností, nicméně může to ovšem nějak pohnout s bariérama a ukázat… Celý článek ›

Netvořme neustále jen kulturní a jiné hodnoty, protože to po nás společnost žádá. Pojďme se prostě chvíli bavit, jen tak. Vždyť to je fajn. A kupte si izolepu. Dneska mi bylo naznačeno, ač nepřímo a patrně i neúmyslně, že věci, které tu vytvářím (no počkat, ono se o tvorbu vyloženě nejedná, spíš jen tak plodím)/ plodím, nemají žádnou hodnotu. Ať kulturní, filosofickou, psychologickou, literární -  what ever. Přemýšlela jsem nad tím a došla jsem k… Celý článek ›

Tělo se už očividně doslova brání přísunu dalších informací. Všechno už je čistě o vlastní vůli. Jenže ta taky není nekonečná. A přísunu kafe. Hodně moc kafe. Dnešní páteční dopoledne bylo strávený plným pracovním nasazení. To by nebylo ani tak šílený, kdyby se to neprolínalo s nekonečnou myšlenkou na to, co mě čeká odpoledne doma. Věděla jsem, že na stole mi leží ty nejtlustší možný skripta, hojně zaházený papírama plných dalších… Celý článek ›

Pítko s brčkem a víčkem. Pokud jsi línej nešika, ideální. Pozdní objev krás moderního člověka. Často se dostávám do situace, kdy se objeví nějaká věc v obchodech a je děsně v módě. Všichni si jí pořizujou, mluví o ní, fotí si jí, no prostě tím žijou. A mě než vlastně dojde, že to je hezká věc a proto si jí lidi asi kupujou, je to všechno pryč. Už se o tom nikdo nebaví. Už nikdo nepřidává fotky. Všem už je to jedno a zase se mluví o nečem… Celý článek ›

Proč, co, jak a kde. Myšlenková návaznost na "Diář." Když už jsem tak psala o svým diáři, rozjelo to ve mě tu emoci, která se nastartuje vždycky, když vstoupím do papírnictví. Těžko popsat, jestli je jedná o klasickou radost nebo nadšení normálního člověka. Nebo jestli už je to nějaká forma psychický poruchy. Něco jako láska k věcem, vyrobených převážně z papíru nebo k věcem, co fungujou na papíře. Nebo co papír slepujou. Nebo co papír zdobí. Co ho… Celý článek ›

Vařím si tak na večer kafe a napadlo mě u toho, vypsat se tu z kávových pocitů a dojmů. Docela si uvědomuju, že znalci kávy a experti přes všechno, mě následně ukamenujou. Ale tak jsme snad jen lidi, ne? Takže větu, že si du udělat kafe, pronáším už dobrých deset let určitě. Možná i dýl, ale to už si spíš pamatuje máma. A než jsem tuhle větu mohla říkat, babička do mě lila kapučína, aby se neřeklo. No a mě to dělalo radost a tak babička lila dál.… Celý článek ›

Jeden takovej myšlenkovej pochod studenta, kterej dal zkoušku. Dneska jsem byla na zkoušce z ekonomiky. Přišla jsem do školy, dostala jsem test. Napsala jsem test. Tři hodiny jsem čekala na výsledky. Výsledky se dostavily. Zkoušku jsem dala za tři. Abych to teda neměla tak jednoduchý a bez vztekání, dvojka mi utekla o bod. Do 71 bodů = 3 od 72 bodů = 2, děkuju pěkně. Tak si tam tak sedím, kamarádka štěstím bez sebe, že to taky dala. Až jsem se o ní chvíli bála,… Celý článek ›

Další z nepochopitelnejch problémů. Neříkejte mi, že se to nikomu neděje. Na podzim nosím ráda kotníkový boty. Obyčejný hnědý nebo černý. Bez nějakýho vzoru. Letos jsem si musela pořídit nový a nahradit jima moje, tak dlouho oblíbený, hnědý kotníkový boty. Jenže letos už toho na mě bylo nějak moc, co se týče těhle bot. Začala jsem mít podezření, že něco není úplně v pořádku..Ve svých nových, černých botách, jsem si to kráčela prvně ven.… Celý článek ›